V současné době je dodávka šungitu přerušena a nedokážeme upřesnit, kdy se zase vrátí do našich skladových poliček. Ale nezoufejte! Skvělou práci při úpravě a zkvalitnění vody odvádí i binchotanová tyčinka, kterou naleznete zde.

Naskladnili jsme haldu kamení! Ba ne, děláme si srandu. Pod nenápadným vzezřením se ukrývá šungit, minerální sorbent. Do našich příbytků jsme si jej pozvali pro jeho unikátní schopnosti. Z vody odstraní až 95 % kontaminantů jako jsou těžké kovy, chlór, pesticidy, volné radikály, dusitany i dusičnany a další podobní neřádi. Šungitovou drtí můžete doma zvýšit kvalitu pitné vody, zbaví ji zákalu a dodatečně ji obohatí o minerály a mikro živiny. Šungitem filtrovaná voda náramně svědčí také rostlinám. Blahodárně působí třeba na venkovní růže, levanduli, tulipány a jahody.

P.S. “Šungitová voda” je známá pro blahodárné působení na trávicí ústrojí a celkovou imunitu. Je dobré ji pít také při nachlazení, bolestech hlavy, různých potížích s dýchací soustavou, klouby a svaly.

P.P.S. Tato šungitová drť se pyšní certifikací, která dokládá její přesné chemické složení. To je na trhu se šungitem dost zásadní. Jen málo prodejců je v tomto ohledu transparentní a často tak můžete narazit na nekvalitní šungit. Tato drť je z pokřemenělé šungitové břidlice, která obsahuje kolem 30 % uhlíku a zbývajících 70 % tvoří silikáty, křemík, slídy, oxidy železa, hořčíku, draslíku aj. Šungitová břidlice se dobývá otevřeným lomem a její zásoby jsou velké.

Jak připravit šungitovou vodu?

• Před prvním použitím drť pořádně propláchněte vodou.
• Do skleněné nádoby nalijte 3 litry pitné vody a vložte do ní přibližně 300 - 500 gramů šungitových kousků.
• Již za půl hodiny se voda začne zbavovat nežádoucích látek, proces trvá jeden den.
• Vodu s drtí tedy nechte alespoň 24 hodin na tmavém místě.
• Šungitovou vodu následně opatrně přelijte do jiné nádoby a to tak, aby v původní lahvi zbylo přibližně 0,5 l vody se zbytky znečištění a šungitovou drtí.
• Zbylý šungit stačí promýt v pitné vodě a je připravený na další použití.
• Po zhruba 6 měsících používání je potřeba šungit vyměnit za nový.
• Použitý šungit můžete dát na zahrádku ke kyselomilným rostlinám, k zelenině nebo k domácím rostlinkám (dobře působí na růže venkovní, levanduli, tulipány, jahody).
• Drť je perfektní na úpravu vody doma i ve studni. (Při úpravě vody ve studni výrobce doporučuje umístit šungit do průtočné pozice, tzn. musí ve vodě viset. Nepokládejte ho tedy na dno! Na objem vody ve studni je třeba použít větší množství šungitu, cca 10 - 20 kg.)
• Máte pocit, že šungit jakoby "rezne"? Nelekejte se, může se to stát. Jedná se o pyritovou skvrnu, která nemá na kvalitu vody žádný vliv. Pokud se objeví na větší části šungitového kousku, můžete ji odstranit, a to například kladivem.
• Pokud se vám šungitová voda jeví jako zakalená, problém bude nejspíše v kvalitě vaší pitné vody. Zkuste nejprve vodu vylít a šungit pořádně vyprat (nejlépe v destilované vodě) a poté znovu použít. Pokud kalnost přetrvává, výrobce doporučeje provézt rozbor vody.
• Upozornění: Slouží pro použití výhradně s pitnou vodou. Ačkoli se názory různí, šungitovou vodu nedoporučujeme pít v těhotenství.

Šun... co? Co je šungit vlastně zač?

Šungit je přírodní minerální sorbent, umí na sebe tedy vázat tuhé, kapalné či plynné látky. Jeho jediné naleziště na světě se nachází na severozápadě Ruska, v oblasti s názvem Tolvuja a Šunga. Je to vlastně zkamenělý organický materiál z mořského dna Precambrianské sedimentace s vysokou úrovní karbonizace. Pravý kvalitní šungit by měl být tedy složen zhruba z 30 % z uhlíku, ze 45 % z křemene a 20% zastoupení v něm má silikátová slída.

Co umí?

• Váže na sebe těžké kovy, čpavek, ropné produkty, pesticidy, dusitany, dusičnany, fenoly, povrchově aktivní látky, chlór a další organické i anorganické látky.
• Odfiltruje elektromagnetické a rádiové záření.
• Ničí bakterie.
• Zpomaluje oxidaci.
• Je odolný proti korozi.
• Podporuje biologickou aktivitu mikro a makro živin.
• Vodu obohatí o sodík, draslík, vápník, hořčík a další minerály a přírodní antioxidanty.
• Je šetrný k životnímu prostředí a bezpečný pro lidské zdraví.

Vodu zbaví až 95 % kontaminantů

Voda, co nám teče doma z kohoutku, je upravovaná chlórem a jeho deriváty. Ten ji sice zbaví parazitů a dalších zdraví nebezpečných mikroorganismů, podpoří v ní ale rozvoj nechvalně známých prevítů - volných radikálů. Ty mají negativní vliv na lidské zdraví a mohou být příčinou mnoha onemocnění (kardiovaskulární onemocnění i rakoviny). Právě šungit umí tyto volné radikály bravurně pochytat.

Jak přesně šungit funguje, se stále zkoumá. Předpokládá se, že má schopnost aktivně adsorbovat (hromadit na povrchu) kyslík ve vodě a vzduchu. Na svém povrchu tak adsorbuje až 95 % kontaminantů obsažených ve vodě, včetně sloučenin organchlóru, fenolů, dioxinů, těžkých kovů, pesticidů, radionuklidů a dalších. Odstraňuje také zákal a barvu, a vodu dodatečně obohacuje o minerály a mikro živiny.

Volné radikály odstraní až 30krát účinněji než aktivní uhlí

Vědci zkoumající vliv šungitu na vodu zjistili, že během prvních 24 hodin je filtrace aktivním uhlím účinnější než filtrace šungitem. Po tomto časovém úseku ale začne šungit čistit vodu s vysokou a konstantní rychlostí a odstraňuje volné radikály až 30krát účinněji než aktivní uhlí.

Co je na tomhle černém kameni tak pozoruhodného se dočtete taky u nás na blogu. Jak mezi haldou šungitového kamení poznat ten pravý? Jaké má účinky? I tyto otázky vám článek zodpoví.

Kromě těžkých kovů, chlóru a dalších rizikových látek na sebe šungit váže i velkou dávku spekulací. K nim jsme se postavili čelem v tomto článku. Čtěte a dozvíte se, proč u nás obstál.

Filtrace, nebo adsorpce?

Filtraci si můžeme definovat jako oddělení pevné látky od kapaliny pomocí filtru, tedy nějaké pevné přepážky. Adsopce je něco trochu jiného. Separaci pevné látky od kapaliny nezpůsobuje fyzikální velikost částic, ale účinky povrchového náboje. Některá adsorpční zařízení na uhlíkové bázi se komerčně nazývají filtry, i když filtrace není jejich základní funkcí. Adsorpce je tedy definována jako adheze (tedy přilnavost) chemických látek na povrch částic. Ona částice, která na sebe látky prostřednictvím fyzikálního procesu váže, se nazývá adsorbent. Známým adsorbentem je například aktivní uhlí nebo šungit.